Prosinec 2013

Botox č.1

31. prosince 2013 v 17:22 | Adéla |  TÝRÁNÍ AJ.
Botox - Ochromující krása
Zázračné injekce botoxu se zdají být příslibem splnění snu o věčné kráse. Ošetření vrásek nervovým jedem botulinem se stalo módním na celém světě. V průběhu posledních let jeho prodej raketově vzrostl a stále stoupá. Botox je obchodní jméno jednoho ze tří celosvětově používaných produktů obsahujících jed botulin. Botulin (botulotoxin) je vysoce nebezpečný jed produkovaný bakteriemi. Potlačuje přenos signálů mezi nervy a svaly. Při injekční aplikaci způsobí dočasné ochrnutí příslušného svalu, což vede k vizuálnímu vyhlazení vrásek.
botox_01
Foto: Istockphoto
Nehledě na otázku, proč jsou lidé ochotni nechat si do tváře aplikovat nebezpečný jed, zahrnuje jeho používání závažný etický problém týkající se ochrany zvířat. Vzhledem k nebezpečnosti botoxu musí být jeho každá dávka testována. A toto testování zatím stále probíhá na zvířatech.
Příslušná dávka je injekčně vstříknuta do břišní dutiny myší a následně jsou zvířata pozorována, dokud po 3-4 dnech nezemřou. Zvířatům ochrnují svaly, což je provázeno velkými bolestmi a dýchacími problémy, jelikož dýchací svaly také postupně ochrnují. Právě toto nakonec způsobí pomalé udušení. Podle odhadů je každoročně vystaveno této mučivé smrti 600 000 myší.
Testování botoxu bez použití zvířat je možné a pro výrobce dostupné, avšak používá se jen částečně. Některé alternativní metody jsou dokonce začleněné do Evropského lékopisu (European Pharmacopoeia), protože poskytují spolehlivé výsledky.
Utrpení zvířat při testování botoxu je veřejnosti poměrně neznámé. Je proto velmi důležité o této problematice veřejnost informovat a zvýšit tlak na výrobce a autority, které by měly urychlit schvalování a zavádění testovacích metod bez použití zvířat.

HCS/HHPS

30. prosince 2013 v 11:19 | Adéla |  TÝRÁNÍ AJ.
Humánní kosmetický standard (Humane Cosmetics Standard - HCS) je jediný celosvětově platný certifikátudělovaný kosmetickým společnostem, jejichž výrobky (včetně jednotlivých složek) nejsou testovány na zvířatech. Prohlášení kosmetických společností (které tento certifikát nemají), že jejich výrobky nejsou testovány na zvířatech, mohou být často zavádějící a mást spotřebitelskou veřejnost. Díky HCS si může spotřebitel vybrat zboží, které na zvířatech zaručeně testováno nebylo.
Kosmetické společnosti, které mají certifikát HCS, nesmí provádět testy na zvířatech, ani je zadávat jako zakázku jiným subjektům. Kromě toho musí dodržet pevně stanovené datum ukončení testování na zvířatech, po kterém již nesmí být výrobky ani jejich složky takto testovány (certifikát může být udělen až po tomto datu). Dodržování těchto podmínek je kontrolováno pravidelnými audity. Kromě HCS existuje ještě Humánní standard pro prostředky pro domácnost (HHPS). Kritéria pro jeho získání jsou stejná jako u HCS.
Certifikáty HCS a HHPS jsou v jednotlivých státech udělovány členskými organizacemi ECEAE, v ČR nabízí certifikaci Svoboda zvířat.
Prosíme Vás, nekupujte kosmetiku a ostatní zboží testované na zvířatech! Existuje mnoho kvalitních výrobků, které nebyly na zvířatech otestovány a jejich sortiment se stále rozšiřuje.

České webové stránky o HCS/HHPS: www.netestovanonazviratech.cz

Nejnovější statistiky EU

30. prosince 2013 v 10:26 | Adéla |  TÝRÁNÍ AJ.
Evropská komise zveřejnila statistiky týkající se pokusů na zvířatech provedených ve 27 členských státech EU v roce 2011.
Evropská koalice za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) oznámila, že data zdaleka neukazují zlepšení pro zvířata v laboratořích, v jaké ECEAE doufala.
ECEAE představuje alianci 26 předních evropských organizací hájících práva zvířat z 24 členských a kandidátských zemích EU. Členem je i Svoboda zvířat.
Nejnovější statistiky ukázaly následující:
  • Celkový počet zvířat použitých k pokusům v roce 2011 činil 11 481 521, tedy o 4,3% méně než v roce 2008, kdy byly statistiky naposledy zveřejněny.
  • Využívání zvířat v základním výzkumu vzrostlo z 38% na 46%.
  • Počet myší v základních výzkumu vstoupl o téměř 17% (3 602 370 zvířat). Stalo se tak díky čím dál většímu využívání geneticky modifikovaných myší.
  • 90 zvířat bylo použito k testování kosmetických složek, přestože v roce 2009 bylo testování kosmetiky na zvířatech zakázáno.
  • O 29% vzrostl počet ryb (1 397 462), počet koní, oslů a poníků o 12% (6 686), o 75% počet masožravců (lišek, jezevců, tuleňů, vyder a tchořů - 4 982) a o 8% početkrálíků (358 213).
  • Více než polovina všech zvířat byla použita ve výzkumu v Německu, Francii a Velké Británii. Počet použitých zvířat stoupl např. v Irsku (o 135%), České Republice a Estonsku (o 18%).
  • Dále bylo využito 17 896 psů (pokles o 16%), 8 827 581 hlodavců (7% pokles), 3 713koček (9% pokles), 77 280 prasat (17% pokles) a 6 095 primátů (36% pokles).
Michelle Thew, výkonná ředitelka ECEAE, uvedla: "Pokles v počtu zvířat použitých v evropských laboratořích vítáme, ale velmi nás zklamalo, že nedošlo k žádným dalším zlepšením. Za 55% pokusů jsou navíc zodpovědné pouhé 3 členské země EU: Francie, Německo a Velká Británie. Právě tyto země by měly razit cestu alternativním humánním metodám a nikoli pokračovat v krutých pokusech na zvířatech. Tohle rozhodně není zásadní zlepšení pro zvířata v laboratořích, v jaké jsme doufali."

VIVISEKCE

30. prosince 2013 v 10:10 | Adéla |  TÝRÁNÍ AJ.
To vše najdete na této stránce: http://www.befree.estranky.cz/clanky/vivisekce.html

CO JE TO VIVISEKCE?

Klimešův slovník Cizích slov vivisekci definuje jako: operační zákrok na živém zvířeti bez narkózy. V brožuře Vivisekce - věda či ostuda? od MUDr. R. Kupsinela najdeme tuto definici: "Vivisekce znamená doslova řezat živou tkáň, lidskou nebo zvířecí". Je to vědecký termín pro výzkum na základě veterinářství a může zahrnovat invazní nebo neinvazní postupy.
Invazní výzkum sestává z každého typu řezání, píchání nebo injekce do živého těla. To zahrnuje chirurgii, pitvání, injekci lidských chorob pro vytvoření "živých modelů" lidských nemocí nebo násilné nucení škodlivé potravy nebo škodlivých látek do tělních otvorů.
Neinvazní experimenty sestávají z psychologických testů, které mohou vyvolávat psychický stres nebo úzkost, až po odnětí potravy, vody, kyslíku nebo jiných důležitých nezbytností pro život.

HISTORIE VIVISEKCE

První pokusy na zvířatech jsou známy již z 16. stol. n. l., kdy William Harvey(1578 - 1657) žák Jeroným Fabricia užíval pro studium různých fyziologických funkcí želvy, hady, ptáky, ryby a prasata. V roce 1628 vydal spis Excersie o srdečním a krevním oběhu. Se zvířaty (případně i odsouzenci na smrt) se nezacházelo příliš vlídně. Operace bez anestezie i vivisekce patřily mezi běžné pracovní metody.
Mnohé se změnilo, když Antonius va Leeuwenhok (1632-1723) vynalezl mikroskop, který tím otevřel dříve netušené možnosti pro anatomii zejména mikrobiologii. S mikroskopem pracoval Miarcello Malpighi (1628-1693), prohlédl jím velké množství živých tkání. Zastával teorii analogie ve stavbě živočišných orgánů a možnost srovnání funkcí s vyššími organismy. Malpighi tedy poprvé vědomě užil zvířecího modelu.
Dalším lékařem byl Edward Jenner (1749-1823), který provedl očkování proti černým neštovicím kravskou vakcínou, což patří ke klasickým příkladům využití zvířete a jeho nemoci k boji s nemocí lidskou. Druhým člověkem, který se odvážil vakcinovat proti jiné smrtelné nemoci - vzteklině - byl Louis Pasteur (1822-1895). V letech 1877-1881 pracoval na antraxu (sněť slezinná) a používal jako pokusná zvířata ovce a skot. Zvířatům vytvářel "přiměřené životní podmínky, včetně dobrého zacházení". Jeho současníkem byl Claude Bernard (1813-1878), který věnoval polovinu své knihy "Úvod do studia experimentální medicíny" pokusům na zvířatech.
A posledním z této řady významných vědců a biologů byli Banting a Ch.B. Best, kteří izolovali ze slinivky břišní pokusných psů v roce 1920 inzulín, který byl schopen regulovat hladinu cukru v krvi a léčit tak nemocné postižené cukrovkou.


Pokusné zvíře - je každé zvíře, na kterém se provádějí experimenty. Jeho původ může být různý, odchycené ve volné přírodě, vykoupené od chovatele nebo chované v laboratoři. U pokusného zvířete obvykle postrádáme charakteristiku, informace o populaci z níž pochází.
Zvíře laboratorní - je zvířetem známých genetických vlastností a je rozmnožováno jen pro laboratorní účely. Laboratorní zvíře má obecné vlastnosti zvířete pokusného, ale liší se především v tom že:
  • svým založením je určeno pro laboratorní výzkum
  • vlastní přenosné a vhodné vlastnosti, které jej určují pro daný výzkumný úkol
  • je definované z hlediska genetického a zdravotního stavu, atd.
  • zůstává po celý život respektive po mnoha generací v podmínkách vyžadovaných a určených prováděným výzkumem
Biomodel - biologický model je živý systém, jeho studium dle určitých pravidel dovoluje reprodukovat a analogicky odvozovat chování a vlastnosti původního jiného živého systému. Biomodel by měl poskytnout nový pohled na řešenou problematiku. Zahrnuje sem modely na úrovni buněčné, orgánové, tkáňové i celý organismus - zvířete. Dnes jsou známy a používány tisíce biomodelů a jejich počet stále vzrůstá.
Zvířecí model - je živý organismus, jehož studium podle určitých pravidel dovoluje reprodukovat a analogicky "odvozovat chování a vlastnosti člověka" nebo dalších živočišných druhů. Definice zahrnuje modely určené pro studium fyziologických i patologických procesů a zákonitostí.
Zvířecí model nemocí - je živý organismus s vrozenou, přirozeně či uměle získanou vadou, poruchou, patologickým procesem, nebo dispozicemi k onemocnění, jehož studium dle přesně vymezených pravidel dovoluje reprodukovat analogicky odvozovat patologické chování nebo vlastnosti jiného objektu. Genetické inženýrství s možností uměle změnit genetický kód (transgenní zvíře) nyní začíná stírat rozdíly mezi uměle navozeným a spontánním, resp. genetickým modelem, a to tehdy, když transgenní zvíře je použito k další přirozené reprodukci.
Akutní toxicita - zahrnuje škodlivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky látky.
DL50 (střední letální dávka) - je jednotlivá dávka látky, která bude pravděpodobně působit smrtelně u 50% exponovaných zvířat. DL50 je statisticky vypočtená veličina. Hodnota DL50 se udává jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (mg.kg -1 tělesné hmotnosti).
CL50 (střední letální koncentrace) - je statisticky vypočtená koncentrace dané látky, pro kterou lze očekávat, že u 50 % exponovaných zvířat povede během definované doby expozice nebo během určité následné doby ke smrti. Hodnota CL50se udává jako koncentrace sledované látky ve standartním objemu vzduchu (mg.1-1).
Netoxická dávka - při experimentu je nejvyšší dávka nebo maximální expoziční koncentrace, při které nedochází k prokazatelnému poškození.
Subakutní / subchronická toxicita - zahrnuje poškozující účinky, ke kterým dochází u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemickým látkám. Doba podávání trvá krátce ve srovnání s dobou života příslušného živočišného druhu.
Nejvyšší snesitelná dávka - (Maximum Tolerated Dose = MTD) je dávka, která vyvolává zřetelné projevy toxicity, avšak bez podstatných vlivů na dobu přežití zvířat během trvání příslušného testu.
Drážděním kůže - se rozumí vyvolání vratných zánětlivých jevů po aplikaci testovací látky.
Drážděním oka - se rozumí vyvolání vratných změn na oku po aplikaci testované látky na povrch oka.

Senzibilizace kůže - (alergická kontaktní dermatitis) je imunologická reakce pokožky podmíněná testovanou látkou.